Odkud vlastně pochází zlato?

Od pradávna byli lidé zlatem fascinováni a díky tomu, že se dalo dobře opracovat se báječně hodilo na výrobu ozdob a šperků. Je to měkký kov, který se dá krásně tvarovat a leštit. Během let se používalo k léčení neduhů, jako symbol oddanosti různým bohům a samozřejmě se jím dávalo najevo postavení  a bohatství. V neposlední řadě se také používalo jako platidlo.

Odkud se ale tenhle oblíbený kov bere?

Momentálně se nejvíce zlata těží v Číně, Rusku a Austrálii. Tyhle tři země dohromady reprezentují asi 30% veškerého vytěženého zlata, zbytek pochází z dalších zemí, které ale mají znatelně nižší výnosy.

Převážná většina všeho zlata, tedy nějakých 90%, se vytěží ve větších průmyslových dolech, které patří nadnárodním korporacím, vládním institucím a nebo kombinaci obou. Zbylých 10% je potom získáno skrz řemeslnou těžbu malého rozsahu, ta je sice odpovědná za malou část všeho zlata, ale zaměstnává 90% procent všech pracovníků v tomto odvětví. Podle některých odhadů je na ní potom přímo závislých dalších 20 milionů lidí v přilehlých komunitách.

Rozdělení na průmyslovou a řemeslnou těžbu nám pomůže chápat, jak se věci mají, ale není tak úplně jednoznačné. To co se může zdát jako venkovská řemeslná operace v jednom místě, platí za dobře organizovaný zlatý důl někde jinde. Na druhou jsou některé řemeslné doly dobře vedené a efektivní zatímco průmyslový důl znečišťuje okolí kolem dokola vládne tam naprostý chaos.

Mohlo by se zdát, že ty větší těžařské operace jsou výkonnější a vzhledem k tomu, že se musí řídit nějakými zásadami, aby nepřišli o těžební licenci, tak i bezpečnější. Řemeslní těžaři se totiž z velké části nějakými licencemi vůbec nezaobírají, často by neměli nejmenší šanci je získat. Realita průmyslových těžařských společností je ale ovlivněná tím, že se z velké většiny nacházejí v oblastech s autokratickou vládou a je tedy plná korupčních skandálů a naprostého nezájmu o dopady těžby na životní prostředí, tohle můžeme dobře vidět třeba v Rusku, Číně nebo některých Afrických zemích. Místní vlády se o problémy buď nezajímají a nebo se prostě nechají podplatit. V zemích jako je Austrálie, Kanada a USA bývá problematický přístup těžařů vůči původnímu obyvatelstvu, které půdu na které se nerostné bohatství nachází patřilo a nebo stále patří. Největším problémem je tedy podle nás fakt, že kromě klasických korporátních neduhů a problémů zmíněných výše, tyhle velké společnosti operují na územích, ke kterým nemají vazby, peníze z těžby jen málokdy prospějí místním obyvatelům a tečou do jiných zemí. Místní obyvatelé jsou ale pak ti, kteří musí řešit environmentální následky celé operace.

Řemeslná těžba může znamenat cokoliv od dvou lidí, kteří se potápí do nebezpečných děr vykopaných v řekách někde na Filipínách, patnáctiletých kluků, kteří se podkopávají k ložiskům pod velkými doly v Jihoafrické republice až po různorodé větší či menší doly v Amazonii a nebo horách Peru, jako jsou ty které zaštituje Fairmined iniciativa. Spousta z těchto neoficiálních a nelegálních operací má společné to, že jsou opravdu nebezpečné  až se při získávání zlata z rudy používá rtuť. Až 40% světového znečištění rtutí je následkem právě těžby zlata. Těžaři sami, pokud tedy nespadají třeba pod certifikaci Fairmined, často nemají žádné ochranné prostředky nebo oblečení a vytěženou zem s fragmenty zlata prolívají rtutí mezi prsty, častěji bez rukavic než s nimi. Zatímco my se bojíme si pořídit i rtuťový teploměr, oni si v ní denně máchají ruce. Existuje mnoho řemeslných dolů, které problém řeší a těžba probíhá za pomoci jiných postupů, ale vzhledem k nízké vzdělanosti a chudobě zúčastněných je změna pomalá, problematická a často vyžadující intervenci třetích stran.

Je těžké si udělat závěr, která z možností je ta lepší. Velkým problémem v současném obchodě se zlatem je naprostá netransparentnost a nezájem většiny zúčastněných to řešit. Pokud si půjdete koupit zlatý prstýnek do obchodu v Praze je dost pravděpodobné, že to bude zlato, které pochází z Ruska a v lepším případě z Číny.

Cerifikace jako je Fairmined a nebo Fairtrade jsou prozatím téměř jediné, které zaručují původ materiálu a snaží se o nějakou změnu v odvětví, zatímco se tomu všichni ostatní zuby nehty brání. Rozsah jejich těžby je maličký v porovnání celkem, ale pokud poroste poptávka, jsou schopni a připraveni růst s ní.