Unikátní šperky vyrobené v souladu se zásadami udržitelné mody

(Ir)Responsible Jewellery Council

Responsible Jewellery Council, tedy něco jako Rada za Zodpovědnost ve Šperkařském průmyslu byla založena v roce 2005 jako odpověď na rostoucí množství mediálních zpráv které se týkali znečištění životního prostředí kvůli těžbě zlata a dopad takzvaných krvavých diamantu na životy lidí v Africe. Radu založilo čtrnáct firem, které se v odvětví pohybují a které pochopily, že bez intervence mohou ztratit zákazníky. Založili tedy Radu (RJC). Přestože se od začátku snažili navodit pocit, že v jejich cílem je hlavně zlepšení celého průmyslu, tak už jen podle jejich zakládajících členů je jasné, že jde především o zisk. Jedním ze zakladatelů je Diamont Trading Company, jedna ze společností patřící do skupiny De Beers, která jen několik let před založením Rady zaplatila miliony dolarů na pokutách za falešnou reklamu, monopolizaci obchodu s diamanty, fixací cen a jiná obvinění. Dalším ze zakladatelů je druhá největší těžařská společnost Rio Tinto, která má za sebou nesčetné skandály ať už korupční či ekologické. Kromě dalších můžeme zmínit třeba holandskou investiční banku ABN AMRO a nebo britská National Assosiation of Gildsmiths UK, která po léta bránila G. Valeriovi v jeho snahách o vytvoření certifikace pro Fairtrade zlato. 

 

Rada sama o sobě říká, že jejím hlavním cílem je ‘šíření standardů, které vylepší pohled zákazníků na cele odvětví šperků a hodinek’ tedy vlastně jim jde hlavně o to, aby si zákazníci nemysleli nic špatného o tom jak to celé funguje. 

 

Jejich auditní systém například nepřišel na to, že jeden z jejich členů, Švýcarská společnost De Grisogono byla v roce 2012 diky Isobel Do Santos, dceři bývalého angolského prezidenta, prodána do rukou jejího manžela a Angolské státní firmy na diamanty. Peníze na nákup a provoz společnosti šli z angolskeho rozpočtu, podle žalobců by měla Isobel a její společnici státu vrátit přez miliardu amerických dolarů. Firma De Grisogono tunelování nepřežila a zkrachovala. 

Už při vypuknutí skandálu v roce 2020 bylo členství De Grisogono zrušeno, ale za celých předchozích osm let to nikdo neřešil a systém, který má podporovat zodpovědnost a udržitelnost zklamal. Díky velkému korupčnímu skandálu kolem slečny Do Santos se tohle selhání dostalo na veřejnost. Pokud auditoři tohle neodhalili, tak je věrohodnost systému opravdu pochybná. 

 

Samotná představenstvo RJC jsou většinou lidé z již zmíněných společností, kteří reprezentují hlavně svoje zájmy. Jako nezávislá rada, která dohlíží na pořádek v odvětví, což je přesně image o kterou se RJC snaží, trpí její osazenstvo vážnými nedostatky a to například neochotou přizvat některé klíčové hráče průmyslu. V nedávné době sice začali jednat s iniciativou Fairmined reprezentující řemeslnou těžbu malého rozsahu, ale až po letech neustálé kritiky. 

Dalo by se říct, ze celá rada je hlavně klub navzájem se podporujících společností, kterým jde o zisk a udržení současného stavu. Mezi jejich členy nenajdete žádnou opravdu udržitelnou značku.  

 

Členství v RJC tedy rozhodně není dobrý indikátor udržitelnosti a zodpovědnosti. Je to zástěrka pro skupinu firem, které musí reagovat na stále rostoucí zájem zákazníků o původ zboží, které kupují a také tlaku ze stran environmentalistů, neziskových organizací, vládních komisí a médií o transparentnost. 

Tahle skupina to děla přesně tak jak se to od podobných obřích institucích čeká, a to je skrz nekonečná prázdná tvrzení o korporátní zodpovědnosti a manipulováním informací skrze armádu právníků a zkušených copywriterů, kteří se jim snaží před veřejností vylepšit image. 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení